Znáte tu rozšířenou průpovídku, která doslova zní: „Ty jsi ale vrták!“? Vrták je v tomto kontextu zamýšlen jako něco hanlivého, co si rozhodně nikdo za rámeček nedá, ale kdybychom měli porovnávat nějakého nešiku či „chytrolína“ se samotnými vrtáky, nebylo by to příliš moudré. Vrták totiž patří k nejstarším a nejdůležitějším výrobním nástrojům, jaké lidstvo zná.

Bez vrtáků se nikdo z nás neobejde. Začíná to na zubařském křesle a končí v domácnosti, pokud potřebujeme přichytit na strop svítidlo anebo na zeď zrcadlo. Vrtáky však nejsou jen kutilské nástroje pro příklepovou vrtačku, je to běžný strojírenský nástroj v údržbě, malosériové i velkosériové výrobě, ale to není zdaleka vše.

Nejznámějším vrtákem je válcový dřík, který je zpracován do tvaru šroubovice se dvěma ostrými hroty, případně s naletovanými destičkami ze slinutých karbidů. Kromě toho však existují i vrtáky do dřeva s vystouplou špičkou, která slouží jako počáteční vodicí prvek, a také vrtáky kopinaté.

Kopinatý vrták

Kopinaté vrtáky jsou předchůdci dnešních šroubovitých vrtáků a v současné době je využíváme především pro vrtání do dřeva. Svým tvarem připomínají hrot kopí, odtud také pramení jejich název. Mají dva protilehlé břity a používají se buď jako celistvé s upínacím dříkem, anebo jako dvoudílné, které sestávají z břitové destičky a držáku. Kopinaté vrtáky patří do skupiny ostatních nástrojů pro vrtání a slouží zejména pro zhotovování velkých průměrů otvorů.

Vyvrtat do dřeva větší průměr, například 50 mm, by bylo velmi problematické, museli byste k tomu mít obrovský a těžký šroubovitý vrták, jehož výrobní náklady by byly značné a vrtání by pak nebylo příliš ekonomické. Kopinatá destička je oproti tomu tenká a lehká a mnohonásobně levnější. Výhodou těchto nástrojů je také snadná dostupnost a odstupňování po jednom nebo po dvou milimetrech.